Kde je Voyager?
CZ
Přímé srovnání

Voyager 1 vs Voyager 2

Identická konstrukce, odlišné dráhy. Živé hodnoty níže používají stejnou metodiku a čas.

Mezihvězdná mise

Voyager 1

Načítám lokální ephemeridu…
Vzdálenost od Země— km— AU
Od Slunce
— AU
Rychlost vůči Slunci
— km/s
Změna vzdálenosti od Země
— km/s
Signál k Zemi
—
Odpověď tam a zpět
—
Uražená vzdálenost dnes
— km
Vůči únikové rychlosti
—×
Relativistický rozdíl času
— s
Zdánlivá hvězdná velikost Slunce
— mag
Zbývající Pu‑238
— %
Doba mise
—
Uražená vzdálenost od načtení stránky
0 km
Start

Výpočet pro aktuální UTC. Poloha je dopočítaná z denních geometrických vektorů JPL; nejde o přímou telemetrii.

Mezihvězdná mise

Voyager 2

Načítám lokální ephemeridu…
Vzdálenost od Země— km— AU
Od Slunce
— AU
Rychlost vůči Slunci
— km/s
Změna vzdálenosti od Země
— km/s
Signál k Zemi
—
Odpověď tam a zpět
—
Uražená vzdálenost dnes
— km
Vůči únikové rychlosti
—×
Relativistický rozdíl času
— s
Zdánlivá hvězdná velikost Slunce
— mag
Zbývající Pu‑238
— %
Doba mise
—
Uražená vzdálenost od načtení stránky
0 km
Start

Výpočet pro aktuální UTC. Poloha je dopočítaná z denních geometrických vektorů JPL; nejde o přímou telemetrii.

Co je odlišuje

Vlastnost
Voyager 1
Voyager 2
Start
5. 9. 1977
20. 8. 1977
Navštívené planety
Jupiter, Saturn
Jupiter, Saturn, Uran, Neptun
Mezihvězdný prostor
od 25. 8. 2012
od 5. 11. 2018
Aktivní přístroje k 11. 8. 2026
MAG, PWS
CRS, MAG, PWS
Směr letu
nad ekliptiku
pod ekliptiku
Poslední planetární cíl
Saturn
Neptun
Kamera vypnuta
1990
1989
Zlatá deska
ano
ano
Dva různé úkoly

Proč se cesty Voyagerů rozdělily?

Obě sondy měly původně podrobně prozkoumat Jupiter a Saturn. Výběr drah ale ponechal Voyageru 2 možnost pokračovat také k Uranu a Neptunu. Rozhodovala geometrie průletů: stejná planeta mohla sondu podle místa přiblížení nasměrovat k jinému cíli.

U Voyageru 1 dostal velkou prioritu Titan, Saturnův měsíc. Dráha vhodná pro jeho průzkum a pozorování Saturnu odvedla sondu nad rovinu, v níž obíhá většina planet. Voyager 2 naopak proletěl u Saturnu tak, aby mohl pokračovat k Uranu. Po úspěchu této části mise následovala i cesta k Neptunu.

Gravitační manévry při průletech měnily směr i rychlost sond. Vyšší číslo v názvu proto neoznačuje novější konstrukci ani rychlejší sondu. Voyager 2 odstartoval jako první, ale Voyager 1 se díky rychlejší a kratší dráze dostal k Jupiteru a Saturnu dříve.

Vědecký přínos

Co přinesla každá sonda?

Srovnání nekončí vzdáleností. Rozdílné cesty přinesly i rozdílné příležitosti k objevům.

Voyager 1: od Io k mezihvězdnému prostoru

U Jupiteru pomohl odhalit aktivní sopky na měsíci Io a jemnou soustavu prstenců planety. Průlet kolem Saturnu přinesl podrobnosti o jeho prstencích a atmosféře Titanu. Měsíce se díky těmto pozorováním ukázaly jako světy s vlastními ději, ne jen malé body kolem planet.

V roce 1990 se ohlédl zpět a pořídil snímky rodinného portrétu Sluneční soustavy, mezi nimi Bledě modrou tečku. Roku 2012 se stal první sondou, která překročila heliopauzu a začala měřit prostředí za heliosférou.

Detail Voyageru 1 →

Voyager 2: čtyři obří planety

Po Jupiteru a Saturnu pokračoval k Uranu a Neptunu. U Uranu zkoumal magnetické pole a pořídil detailní snímky měsíců včetně Mirandy. Při průletu kolem Neptunu zachytil atmosférické útvary, například Velkou tmavou skvrnu.

Na Neptunově měsíci Tritonu pozoroval aktivní výtrysky, často popisované jako gejzíry. I tento vzdálený studený svět tak ukázal geologickou aktivitu. Sonda přinesla přímé poznatky z oblastí, které Voyager 1 na své trase nenavštívil.

Detail Voyageru 2 →

Co mají oba Voyagery společného?

Základem je stejná konstrukce sondy. Každá má hlavní komunikační anténu o průměru 3,7 metru a tři radioizotopové termoelektrické generátory. Ty dodávají elektřinu z tepla radioaktivního rozpadu. Obě sondy nesou také Zlatou desku.

Původní vědecká výbava zahrnovala deset přístrojů; při započtení experimentu využívajícího rádiové spojení šlo o jedenáct výzkumných experimentů. Proto lze v popisech mise narazit na obě čísla. Počet přístrojů při startu není totožný s počtem těch, které jsou v provozu dnes.

Společná konstrukce neznamená stejnou historii provozu. Přístroje byly postupně vypínány nebo měly rozdílné technické potíže. V přehledu vědeckých přístrojů proto uvádíme stav zvlášť pro každou sondu a s datem ověření.

Jak číst údaje v porovnání

Vzdálenost od Země a vzdálenost od Slunce odpovídají na různé otázky. První popisuje odstup sondy od nás, druhá její odstup od Slunce. Rychlost v trackeru vztahujeme ke Slunci; změna vzdálenosti od Země navíc zahrnuje vzájemný pohyb Země a sondy.

Čísla nad tabulkou dopočítáváme z lokálních ephemerid JPL pro aktuální čas. Historická data startů a průletů jsou pevná, stav přístrojů je naopak datovaný redakční údaj. Aktualizující se vzdálenost tedy neznamená, že se současně automaticky aktualizoval i technický stav sondy.

Výpočty a jejich omezení → · Prohlédnout polohu v čase →

Stejné sondy, odlišná setkání

Dvě planetární cesty vedle sebe

Pořadí návštěv ukazuje, kde se možnosti obou sond rozešly. Časové údaje níže vycházejí z přehledu NASA; rozestupy mezi položkami slouží k čitelnosti a nevyjadřují délku letu ani vzdálenost.

Voyager 1

  1. Start
  2. Jupiter
  3. Saturn a průzkum Titanu
  4. Pokračování nad rovinu ekliptikyPlanetární návštěvy skončily u Saturnu.

Voyager 2

  1. Start
  2. Jupiter
  3. Saturn
  4. Uran
  5. Neptun
  6. Pokračování pod rovinu ekliptikyPo průletu u Neptunu.

Rozhodující setkání u Saturnu

Voyager 1 měl zvolenou dráhu pro blízký průzkum Titanu a Saturnových prstenců. Průlet jej odvedl severně z roviny, v níž obíhá většina planet. Voyager 2 byl u Saturnu nasměrován tak, aby mohl pokračovat k Uranu.

První odstartoval Voyager 2. Voyager 1 však letěl rychlejší a kratší trasou, takže dorazil k Jupiteru i Saturnu dříve. Název sondy proto sám o sobě neříká pořadí jejího setkání s planetou.

Ověřeno 2. 10. 2026: NASA — Voyager Fact Sheet.