Velká cesta vnějšími planetami

Voyager 2

Jediná sonda, která zblízka navštívila všechny čtyři obří planety: Jupiter, Saturn, Uran i Neptun.

Mezihvězdná mise

Voyager 2

Načítám lokální ephemeridu…

Vzdálenost od Země— km— AU

Od Slunce: — AU
Rychlost vůči Slunci: — km/s
Změna vzdálenosti od Země: — km/s
Signál k Zemi: —
Odpověď tam a zpět: —
Uražená vzdálenost dnes: — km
Vůči únikové rychlosti: —×
Relativistický rozdíl času: — s
Zdánlivá hvězdná velikost Slunce: — mag
Zbývající Pu‑238: — %
Doba mise: —
Uražená vzdálenost od načtení stránky: 0 km
Start: 20. 8. 1977, 14:29 UTC

Výpočet pro aktuální UTC. Poloha je dopočítaná z denních geometrických vektorů JPL; nejde o přímou telemetrii.

Mise a objevy

Voyager 2 odstartoval 20. srpna 1977, ještě před Voyagerem 1. Vzácné geometrické uspořádání planet umožnilo gravitační manévry od Jupiteru přes Saturn a Uran až k Neptunu.

Průlet u Uranu v lednu 1986 a u Neptunu v srpnu 1989 zůstává jediným detailním průzkumem těchto světů zblízka. Sonda objevovala měsíce, prstence a dynamické atmosférické útvary. Heliopauzu překročila 5. listopadu 2018.

Současný stav

K 11. srpnu 2026 pracují CRS, MAG a PWS. V srpnu 2026 NASA oznámila, že úprava napájení známá jako „Big Bang“ prodloužila provoz těchto tří přístrojů nejméně o další rok.

Proč je Voyager 2 jedinečný

Jeho trasa poskytla jediná in-situ data z okolí Uranu a Neptunu. V mezihvězdném prostoru navíc překročil heliopauzu v jiném směru než Voyager 1, takže měření ukazují hranici heliosféry ze dvou míst.

Snímky z mise · Zdroje tvrzení